3D tisk vznikl už v 80. letech minulého století. Tehdy šlo hlavně o průmyslovou technologii, tiskárny byly obrovské, drahé a používaly se především na výrobu prototypů. Firmy je využívaly k tomu, aby si mohly rychle ověřit, jak bude produkt vypadat, ještě než se začne vyrábět hromadně. Bylo fascinující, že se najednou dalo z návrhu v počítači udělat něco, co se dalo držet v ruce.
V 90. letech se technologie postupně zdokonalovala. Tiskárny byly přesnější a dokázaly tvořit složitější tvary. Přesto byly stále hodně drahé a dostupné jen pro firmy a laboratoře. Pro běžného člověka byla 3D tiskárna spíš zajímavost než něco, co by mohl mít doma.
Až v posledních patnácti letech se všechno změnilo. Začaly se vyrábět menší a dostupnější tiskárny, které si může koupit škola, dílna nebo domácnost. Díky tomu se 3D tisk stal dostupnou technologií pro širokou veřejnost. Vznikla i komunita lidí, kteří si sdílejí návrhy, tipy a zkušenosti, a díky tomu se možnost experimentovat rychle rozšířila.
Díky vlastní tiskárně si dnes můžu vyzkoušet, co všechno je možné vytvořit. Historie 3D tisku ukazuje, jak se technologie postupně posunula z velkých průmyslových strojů k dostupným zařízením pro běžného člověka. A právě tuto dostupnost dnes využívám, když tisknu své vlastní modely a učím se, jak technologie funguje v praxi.
